Pravdou je, že na řadě diskuzí a fórech se dočtete, že personalisté firem hledají zaměstnance a marně. I od majitelů firem vím, že kvalitních zaměstnanců mají nedostatek. Je tedy možné, že se informace o volném místě k nezaměstnaným nedostala? Ona se k nim dostala. Jen prostě na dané pozici nevydrželi oni, nebo to s nimi nevydržel jejich nadřízený.
Zaměstnanec je nám drahý
Cena jednoho zaměstnance může být pro firmu vysoká. Zaměstnanec se stává mnohem více než pracovní silou. Stává se součástí firmy a výraznou částí se podílí na její image. Ať je to malá firma s pár zaměstnanci, nebo národní, ba dokonce nadnárodní gigant. Být zaměstnancem by nemělo být dojít ráno do práce, oddělat si svoje, s úderem čtvrté zase odejít a takhle pořád dokola.
Ať je zaměstnanec na jakékoli pozici, jeho práce by ho měla bavit a naplňovat. Ne měla, musí! Já vím, že pro spoustu lidí je zaměstnání jen způsob, jak si vydělat peníze, neumřít hlady a nebydlet pod mostem. Uvědomme si ale, že v práci trávíme v průměru polovinu svého dne (spánek nepočítám). Když něčemu věnuju takovou porci času, tak mě to přece musí bavit. A pokud ne, proč mě to nebaví?
Vždy je prostor pro změnu
Rozhodnout se v 15 letech, co budu dělat do konce svého života, je opravdu tvrdý oříšek a snad nikdo na něj nedokáže odpovědět s určitostí. Výběr školy je proto důležitým odrazovým můstkem, ale rozhodně to není dogma, přes které nejede vlak. Co dělat, když zkusíte jednu práci, druhou, třetí a nikde nejste spokojení? Zkusit to jinde, jinak. V dnešní době rekvalifikací, školení, celoživotního vzdělávání a univerzit třetího věku máte tolik možností, že změnit zaměření na něco, co vás baví, je jednoduché.
V dnešním vydání deníku Rovnost se zrovna zaměřili na nechuť zaměstnanců vracet se po dovolené do práce. Tvrdí, že 80 % lidí chodí nerado do práce. To číslo je tak vysoké, že se mi nechce věřit, že bych byla jedna jen z 20 % lidí, co milují svou práci. To se lidé opravdu raději rozčilují a přežívají v práci, než aby rozvíjeli sami sebe a přispěli k rozvoji zaměstnání, které by je bavilo?
Zaměstnanec, který chodí do práce rád a ne jen z nutnosti, je pro každou firmu nedocenitelným přínosem. Takového zaměstnance je potřeba motivovat, aby zůstával spokojený. A nemusí to být finanční odměnou. Stačí občas kafe (nebo čaj), zábavné odpoledne nebo čas od času poděkování za to, co pro firmu dělá. Vědomí, že je pro společnost důležitý a že si ho jeho zaměstnavatel cení je často mnohem víc, než prachy. Takto spokojený zaměstnanec je potom mnohem loajálnější a sám od sebe vytváří společnosti dobré jméno.
Aktivní jedinci mají více šancí
Na druhou stranu trvá dlouho, než si takovéhoto člověka „vypipláte“. A ne každý si takovou péči zaslouží. Tak se vracíme k tomu, proč manažeři nemají zaměstnance. Někoho prostě baví neustále nadávat a stěžovat si na práci než si hledat něco, co by ho bavilo, naplňovalo a rozvíjelo.
Někteří lidé mají takové nároky na své zaměstnání, že je pro ně nemožné najít odpovídající nabídku. Sebevědomí je krásná věc. Ale občas je zapotřebí jednat s pokorou a jít s požadavky níž (občas i hodně níž) a na vysněný plat se vypracovat. Věřte, že už i zaměstnavatelé jsou zoufalí. Pro ně není nejdůležitější, co zaměstnanec umí na začátku. Ale jaká je ochota se naučit něco nového a jaká je loajalita vůči zaměstnavatelům.
Najít dobrou práci není vůbec jednoduché. Nabídky na práce snů nejsou vždycky na nejznámějších portálech. Jsou dobře schované pro ty, kteří o ni opravdu stojí a jsou ochotni pro ni obětovat nějaký ten čas.
Pokud také chcete změnu a láká vás marketingové prostředí, zkuste náš rekvalifikační kurz Marketing. Rozsah kurzu je 100 hodin a je v něm kladen důraz na reklamu, osobní prodej, podporu prodej, přímý marketing ale hlavně PR a internetový marketing. Lektory jsou pracovníci agentury Rh+ marketing a kantoři z Fakulty multimediálních komunikací.
Přečtěte si související články:
10 důvodů proč je interní komunikace tak důležitá
PR rady úspěšných manažerů
Nový zaměstnanec - posila pro tým nebo noční můra?
